Jump to content

NOVINKY V DANÍCH, ÚČETNICTVÍ, PRÁVU, MZDÁCH A EKONOMICE

 

Finanční správa upozorňuje na chybně uplatňované slevy na dani

15. března 2017

Ing. Petra Petlachová, ředitelka Odboru komunikace, tisková mluvčí Odbor komunikace

Z provedeného šetření Finanční správy vyplynulo, že někteří poplatníci chybně uplatňují zejména slevu na manželku/manžela a daňové zvýhodnění na vyživované děti žijící s nimi ve společně hospodařící domácnosti. V uplynulém roce byla vyměřena rozdílně od částek přiznaných poplatníky v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob u slev na dani na manželku/manžela částka téměř 10 milionů korun, u daňového zvýhodnění na vyživované děti to bylo dokonce 17,5 milionů korun.

Slevu na dani ve výši 24 840 korun lze od daně odečíst na manželku/manžela žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, pokud její/jeho vlastní roční příjem nepřesahuje 68 000 korun. Příjmy, které se do vlastního příjmu manželky/manžela nezahrnují, jsou taxativně uvedeny v zákoně o daních z příjmů a lze je nalézt i v Pokynu GFŘ D-22 (strana 49). Všechny ostatní příjmy musí být do vlastního příjmu manželky/manžela započítány.
Vždy se jedná o hrubé příjmy, tj. příjmy nesnížené o výdaje a do uvedené částky se započítávají rovněž příjmy, které podléhají srážkové dani nebo jsou od daně z příjmů fyzických osob osvobozeny a zároveň i příjmy, které nejsou předmětem daně.

Příkladem částek, které se do příjmu manžela/manželky nezahrnují jsou dávky státní sociální podpory (např. rodičovský příspěvek). Naopak příkladem částek, které se zahrnují, jsou dávky z nemocenského pojištění (např. peněžitá pomoc v mateřství).

Na daňové zvýhodnění (13 404 korun na první dítě, 17 004 korun na druhé dítě a 20 604 korun na třetí a každé další dítě) má nárok poplatník, který vyživuje dítě, jež s ním žije ve společné domácnosti, přitom vyživuje-li v jedné společně hospodařící domácnosti více poplatníků, nárok může za tentýž kalendářní měsíc uplatnit pouze jeden z nich. Nejčastější chybou bývá právě duplicitní uplatnění stejného dítěte dvěma poplatníky, ať už z důvodu nedorozumění či chybného posouzení společně hospodařící domácnosti.

Poplatník, který si spoří na stáří prostřednictvím soukromého životního pojištění nebo v tzv. III. pilíři (tj. penzijní připojištění se státním příspěvkem resp. doplňkové penzijní spoření), může při splnění podmínek daných zákonem uplatnit v daňovém přiznání snížení daňového základu až o 12 000 Kč za každý produkt (od roku 2017 to bude až 24 000 Kč za každý produkt). Při nedodržení zákonných podmínek (tj. předčasnému ukončení smlouvy) je povinností poplatníka dodanit částky, o které mu byl v předchozích deseti letech jeho základ daně snížen.

I v letošním roce bude Finanční správa pokračovat v kontrolách slev na dani a nezdanitelných částí základu daně, zaměří se zejména na odečet příspěvků na životní a penzijní pojištění, kdy poplatník měl z výše uvedeného důvodu podat daňové přiznání a neučinil tak.

Zdroj: Finanční správa

http://www.financnisprava.cz/cs/financni-sprava/pro-media/tiskove-zpravy/2017/FS-upozornuje-na-chybne-uplatnovane-slevy-na-dani-8036

  Zdroj: Finanční správa ČR

Informace k dani z nabytí nemovitých věcí

12. 8. 2016

Ve Sbírce zákonů byl vyhlášen zákon č. 254/2016 Sb., kterým se mění zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí. Tato novela nabývá účinnosti dnem 1. 11. 2016.

Daňový kalendář

  • 15.03.2017

    daň z příjmů

    čtvrtletní záloha na daň

  • 20.03.2017

    daň z příjmů

    měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti

  • 20.03.2017

    daň z příjmů

    elektronické podání vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti za zdaňovací období 2016

  • 27.03.2017

    daň z přidané hodnoty

    daňové přiznání a daň za únor 2017

  • 27.03.2017

    daň z přidané hodnoty

    souhrnné hlášení za únor 2017

  • 27.03.2017

    daň z přidané hodnoty

    kontrolní hlášení za únor 2017

  • 27.03.2017

    energetické daně

    daňové přiznání a splatnost daně z plynu, pevných paliv a elektřiny za únor 2017

  • 27.03.2017

    spotřební daň

    splatnost daně za leden 2017 (pouze spotřební daň z lihu)

  • 27.03.2017

    spotřební daň

    daňové přiznání za únor 2017

  • 27.03.2017

    spotřební daň

    daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně například z topných olejů a ostatních (technických) benzinů za únor 2017 (pokud vznikl nárok)

  • 31.03.2017

    daň z příjmů

    odvod daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za únor 2017

duben 2017

  • 03.04.2017

    daň z příjmů

    podání vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za zdaňovací období 2016

  • 03.04.2017

    daň z příjmů

    podání přiznání k dani a úhrada daně za rok 2016, nemá-li poplatník povinný audit a přiznání zpracovává a předkládá sám

  • 10.04.2017

    spotřební daň

    splatnost daně za únor 2017 (mimo spotřební daň z lihu)

  • 18.04.2017

    daň silniční

    záloha na daň za 1. čtvrtletí 2017

  • 20.04.2017

    daň z přidané hodnoty

    daňové přiznání a daň k MOSS

  • 20.04.2017

    daň z příjmů

    měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti

  • 24.04.2017

    spotřební daň

    splatnost daně za únor 2017 (pouze spotřební daň z lihu)

  • 25.04.2017

    daň z hazardních her

    daňové přiznání a splatnost daně za 1. čtvrtletí 2017

  • 25.04.2017

    daň z přidané hodnoty

    daňové přiznání a daň za 1. čtvrtletí a za březen 2017

  • 25.04.2017

    daň z přidané hodnoty

    souhrnné hlášení za 1. čtvrtletí a za březen 2017

  • 25.04.2017

    daň z přidané hodnoty

    kontrolní hlášení za 1. čtvrtletí a za březen 2017

  • 25.04.2017

    energetické daně

    daňové přiznání a splatnost daně z plynu, pevných paliv a elektřiny za březen 2017

  • 25.04.2017

    spotřební daň

    daňové přiznání za březen 2017

  • 25.04.2017

    spotřební daň

    daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně například z topných olejů a ostatních (technických) benzinů za březen 2017 (pokud vznikl nárok)

 

Finanční správa rozšiřuje možnosti prominutí pokut

u kontrolního hlášení

 NOVÉ   13. 3. 2017

Finanční správa přichází s další úlevou pro podnikatele. Plátci DPH, kteří v roce 2016 pochybili v souvislosti s podáním kontrolního hlášení a vznikla jim tudíž povinnost uhradit některou z „fixních“ pokut ve výši 10, 30 nebo 50 tisíc korun, mají nyní možnost požádat svého správce daně o prominutí 2 pokut, a to bez ohledu na příčinu pochybení. Za rok 2017 bude možné za obdobných podmínek prominout nanejvýš 1 pokutu.

V reakci na dosavadní praktické dopady sankčního systému kontrolního hlášení se také rozšiřuje výčet důvodů, za kterých je možné částečně nebo úplně prominout udělené sankce za nepodání kontrolního hlášení.

Podrobné informace ohledně rozsahu ospravedlnitelných důvodů, podání žádosti a postupů v řízení o prominutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení jsou uvedeny v aktualizovaném pokynu GFŘ-D-29.
 

Zdroj: Ministerstvo financí ČR

Blíží se termín pro podání daňového přiznání k dani z příjmů

a zaplacení daně

14. února 2017 - zdroj: www.financnisprava.cz

Poplatníci daně z příjmů mají povinnost podat přiznání k dani z příjmů za rok 2016 nejpozději do 3. dubna 2017. Tento den je zároveň posledním dnem lhůty pro úhradu daně. Daňové přiznání lze podat elektronicky, osobně na územním pracovišti finančního úřadu nebo poslat poštou.

Stejně jako minulý rok, i letos budou pracovníci Finanční správy vyjíždět do 180 vybraných obcí, aby prostřednictvím kontaktních míst usnadnili daňovým poplatníkům podání daňových přiznání co nejblíže jejich bydlišti. Přehled výjezdů do obcí.

Poplatníci, kteří si zvolí osobní odevzdání daňového přiznání na úřadě, mohou využít rozšířené úřední hodiny od 27. března do 31. března od 8,00 do 17,00 hodin a poslední den lhůty 3. dubna od 8,00 do 18,00 hodin.

Novinkou letošního roku je zjednodušený formulář přiznání k dani z příjmů fyzických osob na dvě stránky, který mohou vyplnit a odevzdat ti, kteří měli v roce 2016 příjmy čistě jen ze závislé činnosti od zaměstnavatele. Ti, kdo měli navíc příjmy například z pronájmu či jiné zdanitelné příjmy, musí použít klasický čtyřstránkový formulář.

Jestliže poplatníci upřednostní místo „papíru“ internet, mají k elektronické komunikaci k dispozici aplikaci Elektronická podání pro Finanční správu, dostupnou na www.daneelektronicky.cz. Zde najdou veškeré informace, nutné k vyplnění a podání přiznání. Elektronické formuláře obsahují jednoduchého průvodce (vysvětlivky, nápovědy) a kontrolují jak formální správnost vyplněných řádků, tak úplnost vyplnění formuláře. Podání je možné elektronicky odeslat kdykoliv, v jakoukoliv denní i noční dobu, bez ohledu na úřední hodiny.

Finanční správa upozorňuje, že pokud má daňový subjekt nebo jeho zástupce zpřístupněnou datovou schránku nebo má zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, je povinen podat daňové přiznání pouze elektronicky. A to buď prostřednictvím zmíněné aplikace Elektronická podání pro Finanční správu nebo přes datovou schránku. Za nedodržení povinné elektronické formy podání hrozí pokuta ve výši 2 000 Kč.

Poslední den lhůty pro podání přiznání je současně i poslední den pro úhradu daně. Daň je možné zaplatit na účet finančního úřadu buď bezhotovostně z účtu poplatníka nebo na poště daňovou „bezplatnou“ složenkou (jen daň z příjmů fyzických osob) nebo klasickou složenkou typu A anebo v hotovosti na pokladně úřadu.

Podrobnější informace, vztahující se k podání přiznání k dani z příjmů, včetně formulářů a informací k jejich vyplnění, jsou dostupné na internetových stránkách Finanční správy www.financnisprava.cz.

EET - druhá vlna

Druhá vlna elektronické evidence tržeb startuje 1. března 2017. Dotkne se odhadem 250 tisíc podnikatelských subjektů z maloobchodu a velkoobchodu.

Prvním krokem přípravy ke správnému evidování tržeb je podání žádosti o autentizační údaje. O autentizační údaje k evidenci tržeb lze žádat buď elektronicky, a to výhradně na stránkách Daňového portálu prostřednictvím EPO formuláře žádosti (tu je nutné podepsat pomocí přihlašovacích údajů do datové schránky), anebo osobně na kterémkoliv územním pracovišti finančního úřadu. Jiným způsobem podanou žádost o autentizační údaje (například datovou schránkou nebo v listinné podobě) nelze vyřídit. Pomocí autentizačních údajů se lze přihlásit do webové aplikace pro správu údajů evidence tržeb, kde si podnikatel po přihlášení zaeviduje své provozovny a následně vygeneruje certifikát pro evidenci tržeb, který je pak nutno nainstalovat do pokladního zařízení.

Podnikatelé si mohou správné nastavení a funkčnost spojení pokladního zařízení se systémem evidence tržeb ověřit buď v ostrém, nebo v ověřovacím módu produkčního prostředí. Pokud zvolí ověřovací mód, tyto zprávy se kontrolují při příjmu, odesílá se odpověď, ale neukládají se v databázi Finanční správy, proto jsou vhodné pro testovací účely.

Obchodní činnosti spadající do druhé vlny jsou uvedeny v Klasifikaci ekonomických činností (NACE) v kódu 45.1, 45.3, 45.4, 46 a 47.
 

Zdroj: Ministerstvo financí ČR

Daň při převodu nemovitých věcí platí výhradně nabyvatel

Počínaje 1. 11. 2016 je při převodu nemovitostí poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí nově výhradně jejich nabyvatel. Smluvní dohoda mezi účastníky transakce o přenosu daňové povinnosti na prodávajícího (převodce) není akceptovatelná. Rozhodným dnem vzniku daňové povinnosti je vždy den nabytí vlastnického práva k nemovité věci. V nejčastějších případech (kupní, směnné smlouvy) je u nemovitých věcí zapisovaných do katastru nemovitostí tímto rozhodným dnem den právních účinků vkladu do katastru.

Ke změně osoby poplatníka a také k úplnému odstranění institutu ručení za nezaplacenou daň dochází na základě novely zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, která nabývá účinnosti právě 1. 11. 2016. Pokud daňová povinnost vznikla ještě přede dnem nabytí účinnosti této novely, postupuje se podle původního znění zákonného opatření, tzn. poplatníkem by v tomto případě byl u kupní a směnné smlouvy primárně prodávající (převodce). Změny zakotvené v novele se tedy týkají až případů, kdy k nabytí vlastnického práva k nemovité věci dojde od 1. 11. 2016. U nabytí vlastnického práva k nemovitým věcem nezapisovaným do katastru nemovitostí je rozhodným dnem vzniku daňové povinnosti den nabytí účinnosti smlouvy. Nabývá-li se vlastnické právo k nemovité věci rozhodnutím orgánu veřejné moci, nabývá se dnem, který je v tomto rozhodnutí určen. Není-li v rozhodnutí takový den určen, nabývá se dnem právní moci rozhodnutí příslušného orgánu (například zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví soudem).

Novela zákonného opatření obsahuje kromě jiného i poměrně zásadní změny, které se týkají osvobození od daně. U nově postavených staveb a jednotek se osvobození od daně z nabytí vztahuje (za podmínek stanovených v zákonném opatření) pouze na první úplatné nabytí stavby rodinného domu či jednotky v bytovém domě, které jsou dokončené (podle stavebního zákona) nebo užívané (jedná se o faktické užívání). Navíc musí k převodu dojít v době do 5 let ode dne dokončení nebo započetí užívání rodinného domu či jednotky v bytovém domě (i změněné stavební úpravou), a to od toho dne, který nastane dříve. Osvobození se po novele nevztahuje na případy nabytí rozestavěné stavby nebo rozestavěné jednotky.

Pokud dojde k nabytí vlastnického práva k nemovité věci do majetku obce, kraje nebo dobrovolného svazku obcí, osvobození se uplatní vždy. Nevzniká zde ani povinnost podat daňové přiznání.
 

Zdroj: Finanční správa ČR

Co nás čeká v příštím roce?

Připravované změny daňových zákonů od roku 2017

Vláda schválila návrh zásadních změn daňových zákonů, které mají od roku 2017 přinést některá zjednodušení daňového systému či nová opatření pružně reagující na projevy daňových úniků například prostřednictvím tzv. virtuálních měn.

Mezi navržené změny patří například:

  • zvýšení daňového zvýhodnění na druhé, třetí a další vyživované dítě, a to na druhé dítě o 200 Kč měsíčně (tj. o 2 400 Kč ročně) a na třetí a každé další dítě o 300 Kč měsíčně (tj. o 3 600 Kč ročně) oproti roku 2016,
  • zavedení zdanění příjmů ze závislé činnosti malého rozsahu (do 2 500 Kč ročně) srážkovou daní. Poplatník by tak již nebyl povinen podat daňové přiznání v situaci, kdy obdrží vedle příjmů od svého zaměstnavatele současně jiný typ příjmů ze závislé činnosti, který představuje zanedbatelný příjem,
  • zavedení institutu nespolehlivé osoby, který doplní dosavadní institut nespolehlivého plátce. Institut má zamezit snaze některých podnikatelů zařazených na seznam nespolehlivých plátců o své fiktivní očištění tím, že účelově zruší svou registraci plátce a následně ji opět získají, resp. tímto novým institutem bude možné označit i jiné osoby, než jsou plátci, pokud vykazují srovnatelné společensky škodlivé jednání. Nespolehlivou osobou se bude moci stát jakákoli fyzická nebo právnická osoba, jestliže závažným způsobem poruší povinnosti vztahující se ke správě daně z přidané hodnoty,
  • rozšíření přenesené daňové povinnosti i na poslední skupiny komodit, u kterých to směrnice EU výslovně umožňuje. Jedná se o poskytnutí pracovníků pro provedení stavebních prací, dále o dodání zboží poskytovaného jako záruka při realizaci této záruky, poskytnutí zprostředkovatelské služby spočívající v obstarávání dodání investičního zlata, dodání zboží po postoupení výhrady vlastnictví nabyvateli a rovněž dodání nemovitosti prodávané dlužníkem z rozhodnutí soudu,
  • zavedení ručení příjemce zdanitelného plnění při poskytnutí úplaty virtuální měnou,
  • umožnění vyšší elektronizace platebního styku s úřady, a to umožněním hradit daň platební kartou (v první fázi zejména u soudních a správních poplatků, u dovozního cla, popřípadě u pokut v blokovém řízení),
  • zkrácení doby bezúročného zadržování daňového odpočtu (4 měsíce od posledního dne lhůty pro podání daňového tvrzení) a ke zvýšení sazby úroku z daňového odpočtu, která má nově odpovídat ročně výši repo sazby stanovené ČNB zvýšené o 2 procentní body (současná výše úroku odpovídá repo sazbě zvýšené o 1 procentní bod).
     

NOVELA ZÁKONA O ÚČETNICTVÍ

  nabývá účinnosti zákon č. 221/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (dále jen „zákon“), kterým se implementují požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniku, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic 78/660/EHS a 83/349/EHS.Dne 1. ledna 2016

Výše uvedená novela zákona zavádí, mimo jiné, kategorizaci účetních jednotek tak, že podle stanovených kritérií se budou rozlišovat mikro, malé, střední a velké účetní jednotky a pro velké účetní jednotky a subjekty veřejného zájmu zavádí povinnost sestavovat a zveřejňovat zprávu o platbách vládám. Zákon dále přináší i zjednodušení či osvobození, která se týkají zejména uvádění údajů a informací v účetní závěrce a zveřejňování účetních závěrek pro mikro a malé účetní jednotky. Dochází také k nové úpravě jednoduchého účetnictví.

Vzhledem k tomu, že novela zákona přináší některé novinky, které by mohly při jeho studiu uniknout, v následujícím upozorňujeme na některé nové povinnosti v souvislosti s povinným ověřováním účetních závěrek.

1. Upozornění na změny v ověřování účetní závěrky a výroční zprávy auditorem

V rámci novely zákona se mimo jiné v části čtvrté mění i zákon o auditorech pokud se jedná o požadavky na ověření účetní závěrky a výroční zprávy. Od 1. ledna 2016 je auditor povinen vypracovat pouze jednu auditorskou zprávu obsahující všechna vyjádření vztahující se k povinnému auditu (což se týká všech povinných auditů účetních závěrek obchodních společností sestavených již za kalendářní rok 2015), a tudíž i k výroční zprávě. Tato zpráva auditora je součástí výroční zprávy. Praktický dopad má tato změna v tom, že se upouští od současné praxe, kdy bylo možné v souladu se zákonem o auditorech vydat výrok auditora k účetní závěrce a výrok auditora k výroční zprávě samostatně ve dvou oddělených zprávách.

Pro účetní jednotky, které doposud byly zvyklé vyhotovovat výroční zprávy s časovým odstupem po sestavení účetní závěrky, to znamená, že při sestavování účetní závěrky k 31. prosinci 2015 musí nově připravit k ověření všechny podklady najednou, tedy jak účetní závěrku, tak i výroční zprávu.

2. Upozornění na změny v parametrech pro povinné ověřování účetních závěrek auditorem

V zákoně došlo od účetního období počínajícího rokem 2016 ke změně obsahového vymezení pojmu „aktiva celkem“. Dosavadní znění zákona o účetnictví definovalo aktiva celkem jako úhrn aktiv zjištěný z rozvahy v ocenění neupraveném o položky podle§ 26 odst. 3, tj. brutto aktiva. Nové znění zákona o účetnictví definuje aktiva celkem jako aktiva netto.

Díky této změně dochází mimo jiné i k faktickému posunu hranic pro povinný audit. Účetní jednotky by proto měly rozhodující parametry posoudit podle nového vymezení příslušných pojmů, aby se ujistily, zda nadále podléhají či nepodléhají povinnému ověření účetní závěrky auditorem. Výše uvedené může mít vliv i na termín podání daňového přiznání.

Požadavek na splnění podmínky pro aktiva celkem za bezprostředně předcházející účetní období bude vázán na nové obsahové vymezení definice aktiv celkem, která bude aplikována pro účetní období počínající 1. ledna 2016 a později. Pro stanovení aktiv celkem bude použita, pro potřeby posouzení dosažení či překročení hodnoty aktiv celkem, rozvaha sestavená za bezprostředně předcházející období, avšak nově bude rozhodující hodnota aktiv celkem (netto).

Stejným způsobem bude třeba zajistit požadavek na splnění podmínky pro stanovení ročního úhrnu čistého obratu. Na základě reklasifikace vykazování položek aktivace a změny stavu zásob vlastní činnosti, k níž došlo novelou vyhlášky č. 500/2002 Sb., která reaguje na novelu zákona, nebude položka ročního úhrnu čistého obratu za bezprostředně předcházející účetní období obsahově odpovídat položce ročního úhrnu čistého obratu za rok 2016. Bude tedy nutné provést, pro potřeby stanovení povinnosti ověření roční účetní závěrky auditorem, přepočet hodnoty čistého obratu za bezprostředně předcházející účetní období podle nové obsahové náplně položky ročního čistého obratu platné pro účetní období počínající dnem 1. ledna 2016 a později.

Těmito postupy pro posouzení povinnosti ověření účetní závěrky auditorem však není nijak dotčena povinnost účetních jednotek týkající se vykazování srovnatelných údajů v účetním období započatém dnem 1. ledna 2016. K řešení této situace připravuje Ministerstvo financí nový Český účetní standard pro podnikatele č. 24 – Srovnatelné období za účetní období započaté v roce 2016.

Povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem budou mít za stejných podmínek všechny účetní jednotky bez ohledu na to, zda jde o podnikatelské nebo nepodnikatelské subjekty. Nově tak může povinnost vzniknout např. některým účetním jednotkám neziskového sektoru, které splní daná kritéria.

U vybraných účetních jednotek budou podle zákona účetní závěrky ověřovány auditorem pouze u těch, kterým povinnost mít ověřenou účetní závěrku stanoví zvláštní právní předpis, nebo které jsou subjektem veřejného zájmu (například zdravotní pojišťovny).

 

 

Novinky ve Sbírce zákonů

Částka 25/2017, rozeslána dne 8. 3. 2017

72.  

VYHLÁŠKA ze dne 1. března 2017 o genetických zdrojích zvířat

Částka 26/2017, rozeslána dne 10. 3. 2017

73.  

NÁLEZ Ústavního soudu ve věci návrhu na vyslovení protiústavnosti § 37 odst. 6 zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. června 2009

Částka 27/2017, rozeslána dne 13. 3. 2017

74.  

NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 8. března 2017 o stanovení některých podmínek pro poskytování podpory na dodávky ovoce, zeleniny, mléka a výrobků z nich do škol a o změně některých souvisejících nařízení vlády

75.  

VYHLÁŠKA ze dne 28. února 2017, kterou se mění vyhláška č. 392/2003 Sb., o bezpečnosti provozu technických zařízení a o požadavcích na vyhrazená technická zařízení tlaková, zdvihací a plynová při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, ve znění vyhlášky č. 282/2007 Sb.

Částka 20/2017, rozeslána dne 3. 3. 2017

55.  

ZÁKON ze dne 19. ledna 2017, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

56.  

ZÁKON ze dne 19. ledna 2017, kterým se mění zákon č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů a o změně některých zákonů (zákon o obětech trestných činů), ve znění zákona č. 77/2015 Sb., a další související zákony

57.  

ZÁKON ze dne 19. ledna 2017, kterým se mění zákon č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

58.  

ZÁKON ze dne 19. ledna 2017, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

59.  

ZÁKON ze dne 19. ledna 2017 o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí uložených v trestním řízení a o změně některých zákonů

Částka 21/2017, rozeslána dne 3. 3. 2017

60.  

ZÁKON ze dne 18. ledna 2017, kterým se mění zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění pozdějších předpisů

61.  

ZÁKON ze dne 19. ledna 2017, kterým se mění zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů

62.  

ZÁKON ze dne 19. ledna 2017, kterým se mění zákon č. 149/2003 Sb., o uvádění do oběhu reprodukčního materiálu lesních dřevin lesnicky významných druhů a umělých kříženců, určeného k obnově lesa a k zalesňování, a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů

63.  

ZÁKON ze dne 19. ledna 2017, kterým se mění zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

64.  

ZÁKON ze dne 19. ledna 2017, kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

65.  

ZÁKON ze dne 19. ledna 2017 o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek

Částka 22/2017, rozeslána dne 6. 3. 2017

66.  

ZÁKON ze dne 31. ledna 2017, kterým se mění zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

67.  

ZÁKON ze dne 31. ledna 2017, kterým se mění zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů

68.  

VYHLÁŠKA ze dne 23. února 2017, kterou se mění vyhláška č. 29/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 149/2003 Sb., o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin, ve znění pozdějších předpisů

Částka 23/2017, rozeslána dne 6. 3. 2017

69.  

NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 20. února 2017 o prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky

70.  

VYHLÁŠKA ze dne 28. února 2017, kterou se mění vyhláška č. 449/2006 Sb., o stanovení metodik zkoušek odlišnosti, uniformity, stálosti a užitné hodnoty odrůd, ve znění pozdějších předpisů

Částka 24/2017, rozeslána dne 6. 3. 2017

71.  

NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 20. února 2017, kterým se mění nařízení vlády č. 445/2016 Sb., o stanovení oborů vzdělání, v nichž je matematika zkušebním předmětem společné části maturitní zkoušky

 

 

Exekuční srážky jsou od 1.9.2015 nově prováděny i z dohod o provedení práce.

Dle zákona č. 164/2015 Sb., který nabyl účinnosti dne 1.9.2015 jsou exekuční srážky prováděny i z dohod o provedení práce. Dle přechodných ustanovovení se však na staré exekuce (před uvedeným datem) toto ustanovení nepoužije.

Používaná programová vybavení jsou většinou schopna v nastavení rozlišit, zda bude či nebude srážka z tohoto příjmu prováděna.